úterý 2. února 2016

Diagnostikovaný schizofrenik léčí svět

Vždycky to vypadá jako omyl. Pokud lidé trpící těžkou duševní chorobou nekončí doživotně zavřeni v ústavech a naopak se zajímají o své okolí a pomáhají druhým, bývá to podezřelé. Jak říkal na svém dvoudenním semináři v Praze americký psychoterapeut Will Hall, zřejmě to byl blud ošetřujícího psychiatra, když mu přiklepl diagnózu schizofrenie.
Už od dob svého dětství zažíval Will změněné stavy vědomí. Promlouvaly k němu agresivní hlasy, ztišil se, uzavřel do sebe a cítil velký strach. Jindy se mu zase na stropě dětského pokoje promítaly kreslené pohádky. Když ho jakási síla přibila ve škole k zemi, přestal důvěřovat lidem kolem sebe a stal se paranoidním. Oba rodiče prodělali v životě trauma, a tak panoval v rodině emocionální chaos. Jeho otec, veterán z korejské války, byl velmi náladový. Will musel sledovat nejmenší projevy jeho řeči těla, aby zjistil, jestli je bezpečné se k němu přiblížit. V takové ostražitosti spatřuje psychiatrie obvykle příznaky paranoie. Dnes tento úspěšný terapeut říká: „Ani jeden z příznaků, které byly důvodem pro diagnostikování schizofrenie, u mě nevymizel. Co se změnilo, je můj vztah k těmto změněným stavům vědomí.“
Will dospěl do stavu, kdy opouštěl svůj pokoj výhradně oknem, aby se nevědělo, jestli je doma. Potuloval se po San Francisku a snažil se vyhnout všudypřítomným pohledům kolemjdoucích, kteří k němu vysílali vzkazy. Bál se démona, který se mohl skrýt i v nevinné pohlednici nebo v telefonním hovoru. Šel po mostě Golden Gate a do krve si rozedřel ruku o železný řetěz, který jej lemuje. Suchý kvítek, který tam nejspíš někdo zanechal na památku zemřelého, jej nakonec odvrátil od skoku. Obrátil se na svého terapeuta a ten mu doporučil nemocnici. Na klinice se za ním zaklaply dveře a přestože nejevil známky odporu, spoutali ho a převezli na psychiatrické oddělení. Tam zůstal uvězněn s více než šedesáti lidmi v jedné místnosti. Celou noc sem přiváželi další a další, kteří byli vystrašení a křičeli. Podle Willa to bylo nejméně vhodné místo, kde se ve svém stavu mohl ocitnout. V systému takové péče strávil rok a tato traumatická zkušenost ho zatížila více než samotné projevy nemoci.
Vzhledem k tomu, co zažil, cítí Will ve své práci s lidmi jejich potřeby, dané třeba jen takovou maličkostí, jako je osobní prostor. Člověk, který je mlčenlivý a není ve své kůži, nepotřebuje nálepku diagnózy a šikanu povelů s ní spojenou. Naopak, aby něco sám řekl, potřebuje od odborníka především trpělivost a tichou podporu. Měli jsme příležitost si výhody tohoto Willova přístupu prohlédnout v divadelní improvizaci na semináři v Praze.
O návštěvu Willa Halla v České republice stáli především sami „přeživší“ uživatelé psychiatrické péče. Už nějaký čas mezi nimi koluje jeho „Průvodce bezpečným vysazováním psychiatrických léků“, který byl do češtiny přeložen díky organizaci VIDA. Od začátku panovalo kolem celé akce nadšení. Jiří Bryan, Ctibor Lacina nebo Jozef Krchňavý, všichni aktivní na poli vzdělávání a osvěty, toužili po tom se s Willem Hallem osobně setkat na workshopu. Nakonec bylo možné tuto akci uspořádat také díky tomu, že se k ní vstřícně postavila celorepubliková organizace Fokus v čele s Pavlem Novákem. Fokus uhradil náklady spojené s pražským víkendovým workshopem, předcházela mu páteční přednáška v Brně, na kterou byly získány prostředky tzv. crowdfundingem na internetu.
Pracovníci Studia 27 se o vystoupení Willa Halla živě zajímali a považovali za samozřejmost, že seminář natočí. Na úvod si můžete prohlédnout rozhovor s Willem Hallem, který vedl Ctibor Lacina – brzy k němu budou dispozici české titulky. Ke shlédnutí na youtube je také již několik částí záznamu celého semináře s tlumočníkem Filipem Žitníkem.
Videa najdete na našem kanálu youtube na adrese  https://www.youtube.com/channel/UCKuZvJVCMvRDYgdoTjfDjTw a řazeny jsou také v seznamu videí přístupném z téže adresy.
Úvod celého workshopu:
 
 
Tým Studia 27 "zaostřeno na duši"

Žádné komentáře:

Okomentovat